Jak správně optimalizovat jazykové verze stránek z hlediska SEO?

Pokud jde o samotné roztřídění obsahu do jednotlivých jazykových variant, existují tři základní, nejpoužívanější postupy:

1.  Zvláštní adresář na hlavní doméně, např. http://priklad.com/de
2. Subdoména, např. http://de.priklad.com
3. Nadřazená doména (TLD - top level domain), např. http://priklad.de

Které řešení je nejlepší?

Žádné z výše uvedených řešení není z hlediska SEO to univerzálně správné a je opravdu těžké určit, které bude ve všech případech nejefektivnější. V případě, že jsou různé jazykové varianty stránek umístěny jako podstránky v jednom adresáři, čerpají svou sílu z hlavní domény webu. Pokud se různé jazykové verze umístí na zvláštních TLD doménách, bude nutné získat kvalitní odkazy pro každou doménu zvlášť. V případě verze s podadresářem, se síla webu, kterou příslušná jazyková verze díky externím odkazům získává, prostřednictvím interních odkazů přeposílá zpět na hlavní doménu a pak dále do hloubky webu, včetně ostatních jazykových variant.

Postup založený na vytváření podadresářů umožní v lecčems omezit náklady na optimalizaci vícejazyčných stránek. V tom hraje roli nejen znásobená efektivita externích odkazů, ale také dva další faktory. Za prvé, v případě TLD domén, odkazy, které na ně vedou z ostatních TLD domén stejného druhu, mají větší sílu. Pokud své stránky v daném jazyce zřídíte na zvláštní doméně, například http://example.de, pro jejich maximální úspěšnost byste měli získat odkazy z dalších domén s rozšířením .de. Většinou je to složitější a mnohem časově i finančně náročnější než získání zpětných odkazů z místních domén se stejným umístěním a rozšířením jako v případě „původní“ jazykové varianty stránek. Za druhé, pokud plánujete větší počet jazykových verzí, koupit vícero zahraničních TLD domén může představovat značně vyšší finanční náklady a náročnější administraci. Kromě toho můžete narazit na problém, pokud se ukáže, že je jedna z plánovaných TLD domény obsazena a máte na vybranou buď zaplatit vysoké odstupné majiteli, anebo si nechat registrovat jinou webovou adresu.

Nevýhodou řešení s podadresáři je ze zase fakt, že místní doména, jako třeba .cz, nebude stejně konkurenceschopná v zahraničních vyhledávačích (například google.de) jako ty zahraniční.

Variantu se subdoménou lze považovat za určitý kompromis mezi adresáři a zvláštní TLD doménou. Její efektivita je sice z hlediska SEO trochu omezená, jelikož Google k subdoménám přistupuje jinak než k plnohodnotným doménám. Pokud však dlouhodobě vlastníte kvalitní, navštěvovanou doménu, tato doména svou sílu propůjčí nově vytvořeným subdoménám a podpoří tak jejich vysoké umístění.

SEO je pak jedním z mnoha hledisek, které byste měli při navrhování vícejazyčných stránek brát v potaz. Nezapomeňte zohlednit tyto faktory:

•  typ a funkce webových stránek (eshop, blog, inzertní web, firemní stránky apod.)
•   technická kapacita stránek (použitý CMS, framework, prodejní modul)
•   účel stránek
•   obchodní a marketingové strategie
•   počet jazykových verzí nebo lokalizací

Vaše rozhodnutí by tedy mělo vycházet z poměrné rozsáhlé analýzy, kromě toho byste se samozřejmě měli řídit argumentem uživatelské přívětivosti, pohodlí a kvalitních uživatelských prožitků.

Hreflang, aneb jak se líbit Googlu

Volba způsobu zařazení další jazykové verze do struktury webu je teprve první krok k jejich správnému nastavení z hlediska SEO. Jednotlivé jazykové varianty by se měly označit v kódu stránek, tak aby internetové vyhledávače neměly problém s jejich vyhodnocením a správným zobrazením příslušné verze v závislosti na lokalitě. Pro tyto účely Google doporučuje tzv. hreflang atribut. Tento atribut robotům vyhledávače poskytuje údaje o vztazích mezi jednotlivými jazykovými verzemi stránek. Podstatné je, že hreflang atribut lze využít jak v případě zvláštních lokalizací na subdoménách, tak variant na TLD doménách a v podadresářích.

Další výhodou tohoto řešení je, že předchází negativnímu jevu, tzv. duplicitního obsahu. Duplicitní obsah se může vyskytnout v případě, že máme několik variant stránek ve stejném nebo velmi podobném jazyce (např. místní variace angličtiny), určených pro uživatele na různých místech (např. stránky v angličtině pro uživatele z USA, Austrálie, Velké Británie nebo Irska). Jejich standardní indexování by mohlo vést k duplikaci obsahu, tedy výskytu stejného obsahu na několika různých webových adresách. Díky správnému nastavení hreflang atributu na těchto stránkách lze vyhledávači nařídit, kterou lokální verzi stránek má ve výsledcích vyhledávání zobrazit a označit, že o duplicitní obsah nejedná.

Z technického hlediska je zavedení hreflang atributu poměrně jednoduché. Stačí využít jeden ze tří následujících postupů:

1. HTML kód v sekci <head>, např.

<link rel="alternate" hreflang="en" href="http://priklad.com/en

2. Nadpis HTTP např.

Odkaz: <http://priklad.com/de>; rel="alternate"; hreflang="de"

Tento postup se hodí v případě publikace podkladů ve formátu jiném než HTML, např. PDF souborů.

3. Mapa webu XML, např.

<url>
<loc>http://priklad.com/</loc
<xhtml:link
rel="alternate" hreflang="es" href=http://priklad.com/es
<xhtml:link
rel="alternate" hreflang="pl" href=http://priklad.com/
</url>

Výše uvedená řešení lze použít pouze v případě webu s jazykovými variantami v podadresářích společné domény.

Nastavení hreflang atributu na stránkách lze jednoduše ověřit pomocí speciálně k tomu určeného nástroje Google Search Console. Tato funkcionalita umístěná v oddílu Návštěvnost z vyhledávání, v záložce Mezinárodní cílení poskytuje detailní údaje k tagům s atributem hreflang nalezeným na stránkách a také ke zjištěným chybám.

Na uvedených stránkách byly nalezeny dva druhy chyb:

1. Chybí tagy zpětného odkazování
Pokud je na stránkách A umístěn tag, který odkazuje na alternativní verzi stránek B, tak stránky B musí obsahovat analogický zpětný tag, který odkazuje na stránky A.

2. Neznámý kód jazyka
Jazyk atributu hreflang by měl být určen ve formátu ISO-639-1, alternativní lokalitu zadejte ve formátu ISO-3166-1 alfa 2. Příklad:

• de – obsah v němčině, nehledě na lokalitu
• en-GB – obsah v angličtině, určený pro uživatele z Velké Británie
• de-ES – obsah v němčině, určený pro uživatele ze Španělska.

Nesmíte také zapomenout, že pokud má daná adresa vícero jazykových verzí, všechny by měly zpětně odkazovat na ostatní verze a také na sebe samy. Příklad: pokud české webové stránky mají verzi v němčině a slovenštině, slovenská verze by měla odkazovat na polskou a německou verzi, a také na sebe. Zároveň stránky v polštině a němčině by měly odkazovat na slovenštinu, polštinu a němčinu.

Kromě toho pokud má web domovskou stránku s číselníkem nebo tlačítkem volby jazyka a země nebo domovská stránka uživatele automaticky přesměrovává na příslušnou jazykovou verzi podle jejich polohy, na tuto stránku je nutno umístit hrelfang atribut v hodnotě „x-default“, např.
<link rel="alternate" hreflang="x-default" href="http://priklad.com/" />

Důležité je, že pomocí hreflang atributu lze určit alternativní URL adresy nejen v rámci jedné domény, ale také na subdoméně nebo další TLD doméně.

Další tipy

Kromě implementace hreflang atributu existují i další aktivity doporučené pro webové stránky s globálním dosahem:

• Každá jednotlivá jazyková verze webu by měla obsahovat pro uživatele viditelné odkazy na ostatní jazykové varianty. Hodí se to nejen uživatelům samotným, ale také podporuje úspěšnější indexování jednotlivých jazykových/lokálních verzí stránek vyhledávači.
• Kromě hreflang atributu používejte i meta tagy <head>, které poskytují údaje o jazyku stránek, např.

<meta http-equiv="content-language" content="en />
nebo v rámci tagu:
<html lang="en-GB">

Tato jednoduchá řešení robotům usnadní správnou identifikaci jednotlivých lokálních verzí stránek.
V případě alternativních variant umístěných na stejné doméně se nesmí plošně uvádět jeden společný jazyk pro všechny podstránky webu, ale vždy zvlášť pro příslušnou lokalitu.

• Cílovou lokalitu lze také určit pomocí Google Search Console, v záložce "Mezinárodní cílení" (International Targeting).

Zvláštní nastavení podle polohy uživatelů lze nastavit pro subdomény, TLD domény a podadresáře stejné domény (předem je nutno všechny varianty přidat k účtu na Google Search Console).

Závěr

Když navrhujete svůj web, nákladná bude nejen příprava samotného obsahu pro různé jazykové verze, ale také detailní analýza výhod a nevýhod jednotlivých způsobů implementace vícejazyčných stránek na web, s ohledem na charakter vašeho podnikání. Aby byla vaše práce co nejefektivnější, stojí za to využít výše navržená řešení doporučená Googlem a další příklady dobré praxe. Díky tomu se budou vaše stránky správně indexovat a vyhledávači umožní vyhodnotit vztahy mezi jednotlivými jazykovými/lokálními verzemi webu, což se pak odrazí na  zvýšení jeho viditelnosti a umístění ve výsledcích vyhledávání, tedy i na vyšší návštěvnosti. Kromě toho budou vaše stránky uživatelsky přívětivější, jelikož se uživatel vždy dostane na jejich správnou a pro něj srozumitelnou verzi.

Autor: Maciej Dobkowicz, SEO Account Manager ve společnosti SEMTEC